Strategie Evropa 2020

 Říjen 2010

Evropská komise představila třetí vlajkovou iniciativu¹ (Strategie Evropa 2020 ¹) nazvanou Inovační unie .

Září 2010

15. září 2010  - představila Komise vlajkovou iniciativu ¹ (Strategie Evropa 2020¹) nazvanou Mládež v pohybu .

Červenec 2010

13. července 2010 - schválila Rada ECOFIN Hlavní směry hospodářských politik (BEPGs2010-2014) na období 2010 – 2014.

Červen 2010

17. června  2010 - Evropská rada na jednání dne 17. června 2010 ve svých závěrech (závěry červnové ER 2010 CZ) definitivně potvrdila pět konkrétních cílů ¹ strategie Evropa 2020¹. Dále Evropská Rada politicky podpořila návrh Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa  na období 2010 – 2014 (IGs 2010 – 2014).

8. června 2010  - schválila Rada ECOFIN dokument, který poukazuje na slabá místa ekonomik členských států EU a na překážky bránící dosažení vyššího tempa hospodářského růstu. Dokument nazvaný „Bottlenecks to Growth“ (bottlenecks 2010) vymezuje pro každou členskou zemi čtyři až pět oblastí, které významně snižují potenciál dané ekonomiky a jejichž reformy by měly být pro vládu prioritou.

7. června 2010 - v reakci na pět hlavních cílů strategie Evropa 2020 ¹ (Strategie Evropa 2020¹), které vymezila Evropská rada na svém jarním zasedání, schválila také vláda ČR dne 7. 6. 2010 odpovídající cíle na národní úrovni:

• Dosažení celkové míry zaměstnanosti ve výši 75 %;
• Zvýšení investic do výzkumu a vývoje na 2,7 % HDP;
• Zvýšení poměru vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let na 32 %;
• Snížení poměru žáků předčasně opouštějících vzdělávací zařízení na 5,5 %.

Květen 2010

19. května 2010 - představila Komise první z tzv. vlajkových iniciativ ¹ (Strategie Evropa 2020¹) nazvanou Digitální agenda pro Evropu .

Březen 2010

26. března 2010 - Evropská rada na svém jarním zasedání ve dnech 25. – 26. 3. 2010 schválila zahájení nové strategie pro růst a pracovní místa nazvané Evropa 2020 (závěry JER 2010 CZ). Bylo stanoveno pět hlavních cílů strategie, pro tři z nich Evropská rada schválila i konkrétní numerické hodnoty.

3. března 2010 - vydala Komise sdělení (EK – EU2020 CZ) v němž navrhuje zahájit novou strategii nazvanou Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Únor 2010

2. února 2010  - zveřejnila Komise pracovní dokument (Lisbon_strategy_evaluation) vyhodnocující úspěchy a neúspěchy končící lisabonské strategie.

Leden 2010

Strategie EU 2020 - webové stránky Evropské komise, na nichž předkládá široké veřejnosti k vyjádření svůj dokument  ( EK - Consultation Document  Future Strategy Europa 2020)

Původní Lisabonská strategie rokem 2010 končí. Výsledky jejího plnění jsou smíšené. Většina původně vytýčených cílů nebyla naplněna, na druhé straně se zástupci členských států i Komise shodují, že strategie byla pro ekonomiky EU přínosem a v pozměněné formě by měla pokračovat. Své představy o budoucnosti Strategie pro růst a pracovní místa vyjádřily různé formace Rady EU. K debatě přispěla i Evropská komise, která v listopadu 2009 spustila speciální webové stránky , na nichž předkládá široké veřejnosti k vyjádření svůj dokument nazvaný Strategie EU 2020. K dokumentu Komise se mohl kdokoli vyjádřit nejpozději do 15. ledna 2010.

V roce 2000 přijala Evropská rada tzv. Lisabonskou strategii , s cílem vytvořit z EU do roku 2010 „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost“. Lisabonská strategie měla být reakcí EU na nové výzvy, jimiž se jevily být na jedné straně globalizace a stále rostoucí vliv „nových“ ekonomik (Brazílie, Indie, Čína) a na druhé straně stárnutí populace v zemích EU.

Samotná strategie prošla během 10 let své platnosti jistým vývojem, z něhož byla patrná snaha všech účastníků zvýšit povědomí o její existenci a motivovat vlády členských států k tomu, aby se jejímu plnění více věnovaly. Úspěchy i neúspěchy lisabonské strategie vyhodnotila Komise ve svém dokumentu (Lisbon strategy evaluation) z 2. 2. 2010.

Ještě před definitivním vyhodnocením lisabonské strategie se však zástupci členských zemí dohodli, že strategie, ač nebyla jednoznačně úspěšná, by měla nějakým způsobem pokračovat. Na základě sdělení Komise z 3. 3. 2010 byly zahájeny diskuze o nové strategii nazvané Evropa 2020 (Strategie Evropa 2020¹). Strategii včetně jejích hlavních cílů schválila Evropská rada 17. června 2010.

V návaznosti na předchozí lisabonskou strategii zůstala členským státům povinnost odevzdávat tzv. Národní programy reforem. Jedná se o strategické dokumenty, v nichž vláda nastíní své hlavní záměry v oblasti makroekonomické politiky (která musí být v souladu s obsahem konvergenčního programu) a strukturálních reforem na produktových trzích a na trhu práce. Podle nových pravidel budou Národní programy reforem (NPR) odevzdávány každý rok v dubnu společně s konvergenčními programy/programy stability. Nový NPR by měl pokaždé navazovat na verzi z předchozího roku. Za tímto účelem by NPR měl obsahovat část hodnotící a rekapitulační, jež nabídne informace o pokroku v dříve zahájených iniciativách. Kromě toho by měl NPR obsahovat také část výhledovou, v níž vláda nastíní své střednědobé plány a záměry (s minimálně 3-letým časovým horizontem).

Nový NPR vypracují členské státy poprvé až v roce 2011. V listopadu 2010 výjimečně odevzdají Komisi stručný koncept svého NPR.

¹ Práce na nové strategii EU podporující hospodářský růst a tvorbu pracovních míst byla zahájena v listopadu 2009. Komise tehdy vydala dokument Strategie EU 2020 (konzultační dokument)  a předložila jej k diskuzi široké veřejnosti. V rámci veřejné diskuze dostala Komise přibližně 1500 různých návrhů, které zapracovala do svého sdělení nazvaného Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (EK - EU2020 CZ). Sdělení určuje 3 priority strategie, jimiž jsou inteligentní růst, udržitelný růst a růst podporující začleňování. Sdělení dále navrhuje 5 hlavních cílů, které by měla EU-27 do roku 2020 splnit. Nástroji, které mají ke splnění cílů napomoci, je 7 tzv. vlajkových iniciativ (viz níže). Hlavní cíle strategie Evropa 2020 schválila Evropská rada na svých jednáních v březnu a červnu 2010. Těmito cíli jsou:

1. Zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku 20-64 let minimálně na 75 %.
2. Navýšení investic do výzkumu a vývoje úroveň 3 % HDP.
3. Snížení energetické náročnosti ekonomiky nejméně o 20 %, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na energetickém mixu o 20 % a redukce emisí skleníkových plynů o 20 %, s možným navýšením redukčního cíle na 30 % (za podmínky, že se ostatní ekonomicky rozvinuté státy zavážou ke srovnatelným redukčním závazkům a vyspělejší rozvojové země se adekvátně zapojí do tohoto úsilí).
4. Zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let ze současných 31 % nejméně na 40 % a snížení počtu žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém ze současných 15 % na úroveň pod 10 %.
5. Snížení počtu obyvatel ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů.

V reakci na pět hlavních cílů strategie Evropa 2020 schválila také vláda ČR dne 7. 6. 2010 odpovídající cíle na národní úrovni:

1. Dosažení celkové míry zaměstnanosti ve výši 75%.
2. Zvýšení investic do výzkumu a vývoje na 2,7 % HDP.
3. V rámci snižování energetické náročnosti ekonomiky se ČR zavázala k úspoře spotřeby primárních energetických zdrojů, avšak konkrétní cíl pro rok 2020 zatím nebyl stanoven. V oblasti obnovitelných zdrojů energie již dříve schválená evropská směrnice ukládá ČR do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě na 13 %. V oblasti redukce emisí skleníkových plynů si ČR rovněž stanovila cíl již dříve, a to snížit v období let 2008 – 2012 emise o 8 % v porovnání s rokem 1990.
4. Zvýšení poměru vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let na 32 %; snížení poměru žáků předčasně opouštějících vzdělávací zařízení na 5,5 %.
5. V oblasti redukce chudoby zatím národní cíl ČR stanoven nebyl a o jeho výši probíhají jednání s Komisí.

Vlajkové iniciativy

Kromě hlavních cílů navrhla Komise také 7 tzv. vlajkových iniciativ. Jedná se o návrhy opatření a aktivit jejichž těžiště bude na úrovni Společenství, budou doplněny opatřeními na úrovni jednotlivých členských států a jejich cílem bude přispět k naplňování strategie Evropa 2020. Vlajkové iniciativy jsou rozděleny podle hlavních priorit strategie Evropa 2020.

Iniciativami, které podpoří inteligentní růst jsou:

inovační unie

• zlepšení podmínek a přístupu k finančním zdrojům pro výzkum a inovace;
• cílem je zaměřit VaV a inovační politiku na hlavní výzvy, kterým EU čelí (klimatická změna, energetická účinnost, efektivní využívání zdrojů, demografie).

mládež v pohybu

• zlepšení výsledků a mezinárodní atraktivity evropských vysokoškolských institucí, zvýšení kvality všech úrovní vzdělávání, podpora mobility studentů;
• cílem je zvýšit kvalifikaci většího počtu mladých lidí, zvýšit jejich mobilitu a zaměstnatelnost.

digitální agenda pro Evropu

• zajištění přístupu k vysokorychlostnímu internetu, vytvoření jednotného evropského digitálního trhu, větší užití digitálních technologií veřejnou správou;
• cílem je urychlení rozvoje vysokorychlostního internetu a využití jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky.

Udržitelný růst podpoří iniciativy:

Evropa méně náročná na zdroje

• oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, větší využití obnovitelných zdrojů energie, modernizace dopravního sektoru a zvýšení energetické účinnosti;
• cílem je posun ke společnosti méně náročné na zdroje a s nízkou produkcí uhlíku, jež využívá všechny zdroje účinným způsobem.

průmyslová politika pro éru globalizace

• zvýšení konkurenceschopnosti, zlepšení podnikatelského prostředí (zejména pro SMEs) a podpora rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny;
• cílem je zlepšit konkurenceschopnost evropského průmyslu prostřednictvím zvýšení produktivity.

Sociální začleňování podpoří:

program pro nové dovednosti a nová pracovní místa

• modernizace trhů práce, zvyšování znalostí a dovedností pracovníků za účelem zvýšení participace, zvýšení pracovní mobility;
• cílem je zvýšit zaměstnanost a zajistit udržitelnost evropských sociálních modelů.
  

evropská platforma proti chudobě

• zdokonalení otevřené metody spolupráce, zhodnocení adekvátnosti a udržitelnosti sociálních a zdravotních systémů, výměna dobrých zkušeností;
• cílem je zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti, větší sdílení výhod vyplývajících z růstu a zaměstnanosti ve velkém měřítku a umožnit lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti.
  

Integrované směry

Do strategie Evropa 2020 byly začleněny také tzv. Integrované směry . (Na základě dřívějšího konsensu a v zájmu zvýšení jejich účinnosti byl počet integrovaných směrů snížen na 10 a měly by zůstat v platnosti nejméně do roku 2014. Návrh integrovaných směrů politicky podpořila Evropská rada 17. 6. 2010. První část, tj. hlavní směry hospodářských politik, schválila Rada ECOFIN 13. 7. 2010. Ke druhé části, tj. ke směrům zaměstnanosti, vyjádřil své stanovisko Evropský parlament a jako celek byly schváleny v říjnu 2010. V rámci integrovaných směrů na období 2010 – 2014 by mělo platit těchto 10 doporučení:

1. Zajistit kvalitu a udržitelnost veřejných financí;
2. Vyřešit makroekonomické nerovnováhy;
3. Snížit nerovnováhy v eurozóně;
4. Optimalizovat podporu VaV a inovací, posílit znalostní trojúhelník a rozvinout potenciál digitální ekonomiky;
5. Zlepšit účinnost zdrojů a snížit emise skleníkových plynů;
6. Zlepšit prostředí pro podnikatele a spotřebitele a zmodernizovat průmyslovou základnu;
7. Zvýšit participaci na trhu práce a snížit strukturální nezaměstnanost;
8. Zajistit kvalifikovanou pracovní sílu schopnou reagovat na potřeby trhu práce, podporovat kvalitu pracovních míst a celoživotní učení;
9. Zlepšit výkonnost systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvýšit účast v terciárním vzdělávání;
10. Podpořit sociální začleňování a boj proti chudobě.

Slabá místa (Bottlenecks to Growth)

V návaznosti na sdělení Komise z 3. 3. 2010, v němž je navrženo zahájení strategie Evropa 2020, rozhodla Rada ECOFIN na svém jednání 16. 3. 2010 o tom, že by měly být určeny a pojmenovány oblasti, které představují slabá místa ekonomik členských států a EU jako celku, a které brání dosažení vyššího tempa hospodářského růstu. Na základě rozhodnutí Rady provedly Výbor pro hospodářskou politiku ve spolupráci s Výborem pro hospodářské a finanční záležitosti examinace členských států a závěrečnou zprávu (bottlenecks 2010) z examinací schválila Rada ECOFIN 8. června 2010.

Výsledkem examinací České republiky bylo následujících 5 doporučení:

1. snížit vysoký strukturální deficit a zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí;
2. zlepšit fungování trhu práce, odstranit zbývající strukturální problémy;
3. zlepšit podnikatelské prostředí, zejména kvalitu regulace a výkonnost veřejné správy;
4. zvýšit inovační kapacitu, podporovat VaV v podnikatelském sektoru a tím přispět k diverzifikaci ekonomiky a k orientaci na zboží a služby s vyšší přidanou hodnotou;
5. pokračovat ve zvyšování kvality lidského kapitálu, v dlouhodobém horizontu zvýšit produktivitu práce.