Hodnocení v řízení veřejného sektoru/služeb v OECD

Funkce hodnocení: Výbor pro řízení veřejného sektoru OECD (Public Management Committee) v r. 1999 vydal v oblasti hodnocení a měření výkonnosti Směrnice osvědčené praxe pro hodnocení a jejich analytický podkladový dokument Zlepšování hodnotících postupů (Best Practice Guidelines for Evaluation; Improving Evaluation Practices) zaměřené především na zásady řízení hodnotících aktivit ve veřejném sektoru/ veřejných službách a na řízení jednotlivých hodnocení s cílem zvýšit jejich relevanci a využitelnost. Dokument čerpá ze zkušeností zemí jako je Austrálie, Kanada, Finsko, Francie, Nizozemsko, Švédsko, USA a také z praxe Evropské komise.

Oddělení pro ekonomiku (Economics Department ) vydalo v r. 2004 analytickou zprávu Zvyšování účinnosti veřejných výdajů (Enhancing the Effectiveness of Public Spending) reagující na tlaky na řízení veřejných výdajů tak, aby je bylo možno udržitelně financovat z daní nebo půjček, a přitom by splňovaly - zejména v důsledku stárnoucí populace - požadavky na trvalou účinnost sociálních programů. Dokument prezentuje strategii změn potřebných pro další pokrok v tomto směru a zdůrazňuje tři hlavní oblasti, na které je třeba obrátit pozornost: zajistit,

• aby rozpočtový proces citlivěji reagoval na priority;
• reformovat řídící postupy s cílem zvýšit účinnost veřejných výdajů
• a rozšířit tržní signály i na zboží financované z veřejných zdrojů.

Dokument vychází z podrobných průzkumů provedených v letech 2002-2004 ve více než dvou třetinách členských států OECD včetně Nového Zélandu, Polska, Švédska a UK.

Správa věcí veřejných se zřetelem na výkonnost: OECD v r. 2002 ve spolupráci s německým spolkovým ministerstvem vnitra zorganizovalo sympozium na nejvyšší úrovni „Správa věcí veřejných se zřetelem na výkonnost ve veřejném sektoru“, kde si členské státy vyměnily zkušenosti s provozováním různých systémů měření výkonu a řízení a byly prezentovány stručné případové studie z Kanady, Finska, Francie, Jižní Korei, UK a USA zaměřené na rozvoj a další perspektivy těchto systémů. Další případové studie přinášející spíše historický přehled zavádění systémů měření výkonu a řízení byly vydány v r. 2003, např. z Jižní Korei a Španělska.

K dalším publikacím OECD v oblasti řízení výkonu patří Platební politika podle výkonu ve 12 zemích OECD: Stručný přehled (Performance-related Pay Policies Across 12 OECD Countries: Brief Overview) vydaná v r. 2005. SIGMA navíc v r. 2001 publikovala podrobné pokyny Řízení veřejných výdajů: Příručka pro přechodové země (Managing Public Expenditure: A Reference Book for Transition Countries) zahrnující všechny aspekty řízení veřejných výdajů včetně měření a hodnocení výkonnosti a zvyšování průhlednosti rozpočtových procedur a informací.

Hodnocení dopadu: SIGMA v r. 2001 vydala analýzu s názvem Zlepšování nástrojů veřejných politik prostřednictvím hodnocení dopadu (Improving Policy Instruments Through Impact Assessment) zabývající se obecně využitím hodnocení dopadu jako nástroje poskytujícího vládám informace nezbytné pro kvalifikované rozhodování při řízení veřejných politik a zvyšujícího tak kvalitu rozhodování na úrovni ústředních orgánů státní správy. Dokument se zabývá praktickým využitím hodnocení dopadu také pro analýzy politik (pro výběr vhodného nástroje), pro posouzení příslušného nástroje ve fázi jeho navrhování a pro hodnocení existujících zákonů nebo implementovaných programů. V dokumentu se zdůrazňuje, že i když jsou aplikovány jen základní principy hodnocení dopadu, často to pomůže odhalit slabší stránky návrhu/řešení, neplánované implementační náklady nebo nezamýšlené vedlejší účinky a předejít tak prakticky okamžitým nutným úpravám či změnám legislativy či politických nástrojů. V r. 2002 byl vydán slovenský překlad tohoto dokumentu.

Analýza dopadů legislativy a jiných regulačních nástrojů jako specifická forma hodnocení dopadu je značně rozvinutá a využívá se ve většině členských států OECD. Některé země tento proces zahájily v 80. letech a OECD ho kriticky sleduje od 90. let. OECD v r. 1994 vydala dokument Zvyšování kvality státní regulace: Ekonomické, právní a řídicí techniky (Improving the Quality of Government Regulation: Economic, Legal and Managerial Techniques), po němž v r.1995 následovala doporučení Zvyšování kvality státní regulace: Referenční kontrolní seznam OECD pro regulační rozhodování a důvodová zpráva (Improving the Quality of Government Regulation: OECD Reference Checklist for Regulatory Decision-Making and Background Note) jako první mezinárodní norma týkající se kvality regulace. OECD dále vydala pokyny

• Referenční kontrolní seznam OECD pro regulační rozhodování (Reference Checklist for Regulatory Decision-Making)
• Osvědčená praxe v navrhování a implementaci systémů pro analýzu dopadu regulace (Good Practices in the Design and Implementation of RIA Systems)
• Alternativy regulace (Regulatory Alternatives).

Výše jmenovaná doporučení byla v r. 2005 přeformulována jako

• Hlavní zásady OECD pro kvalitu a výkonnost regulace (OECD Guiding Principles for Regulatory Quality and Performance).

Tyto zásady vycházely z analýz a získaných zkušeností popsaných v řadě národních studií týkajících se zavádění reformy regulace, které pak byly shrnuty ve zprávě z r. 2003 Od byrokracie k moderní správě: Administrativní zjednodušení v zemích OECD (From Red Tape to Smart Tape: Administrative Simplification in OECD Countries), zahrnující sedm zemí, a dále ve dvou dokumentech z r. 2004: Inventura analýzy dopadu regulace (RIA) (Regulatory Impact Analysis (RIA) Inventory) a Výkonnost regulace: Hodnocení ex-post regulačních nástrojů a institucí (Regulatory Performance: Ex-Post Evaluation of Regulatory Tools and Institutions).

Řízení znalostní základny: Výbor pro řízení veřejného sektoru (Public Management Committee) publikoval v r. 2003 zprávu Učící se veřejná správa: Stručný popis a návrh výsledků průzkumu postupů znalostního řízení na ministerstvech/ odborech/ agenturách ústředních orgánů státní správy (The Learning Government: Introduction and Draft Results of the Survey of Knowledge Management Practices in Ministries/Departments/Agencies of Central Government) vycházející z šetření provedených v členských státech v r. 2002. Průzkum a zpráva řešily tyto otázky: jak vlády identifikují významné změny ve svém prostředí a vydávají pokyny a rozhodnutí umožňující se včas těmto změnám přizpůsobit; jinými slovy, jak se vlády učí ? Hlavní prvky učení byly v této souvislosti definovány jako:

1. vytváření a sběr informací,
2. převádění informací do znalostní základny instituce
3. rozhodování na základě těchto znalostí.

Řízení rizik: OECD nedávno zahájila přezkum politik řízení rizik zaměřený na ucelenost a provázanost politik a jejich schopnost čelit současným i budoucím výzvám spojeným se systémovými riziky. V úvodní fázi byly zpracovány případové studie týkající se jednotlivých zemí, z nichž bude vycházet všeobecná zpráva shrnující poučení z výměny osvědčené praxe a identifikující příležitosti pro zlepšování řízení rizik. V r. 2006 již byly vydány studie o řízení rizika v těchto zemích:

• Dánsko (sociální rizika a zranitelnost),
• Francie (povodně),
• Itálie (průmyslové havárie/povodně),
• Japonsko (povodně),
• Norsko (bezpečnost informací)
• a Švédsko (bezpečnost seniorů).