Rada ECOFIN

Rada ministrů hospodářství a financí (The Economic and Financial Affairs Council – ECOFIN ) je jednou z deseti formací Rady ministrů  zemí EU (pokud se projednávají i otázky rozpočtu, účastní se zasedání také ministři pro rozpočet). Rada ECOFIN zasedá zpravidla jednou měsíčně v Bruselu, popřípadě v Lucemburku. Den před zasedáním Rady Ecofin se schází takzvaná eurogroup – skupina ministrů hospodářství a financí států, které přijaly společnou evropskou měnu. Ve druhé polovině roku zasedá dvakrát takzvaný rozpočtový ECOFIN, aby projednal rozpočet EU na následující rok. V každém půlroce se ministři financí a hospodářství také jednou setkají neformálně v předsedající zemi. Tohoto takzvaného neformálního Ecofinu se vedle ministrů účastní i guvernéři centrálních bank.

Předsednictví v Radě , tak jako ve všech ostatních formacích Rady, rotuje každého půl roku na základě předem schváleného pořadí. (Česká republika předsedala v prvním pololetí roku 2009). Společně s ministry zahraničí a zemědělství  patří formace ministrů financí a hospodářství k nejstarším konfiguracím Rady EU v historii evropské integrace. Přípravnými orgány Rady ECOFIN je Výbor stálých zástupců členských zemí EU (COREPER) a další výbory, zejména Hospodářský a finanční výbor (EFC) a Výbor pro hospodářskou politiku (EPC) .

• Starší tiskové informace MF k zasedání Rady ECOFIN (za roky 2005 až 2010)

• Starší informace k výsledkům zasedání Rady ECOFIN (za roky 2005 až 2010)

Tiskové zprávy na oficiálních stránkách Evropské unie

Sekretariát Rady ECOFIN zveřejňuje neoficiální výsledky jednání bezprostředně po zasedání zástupců členských států EU.

Rada ECOFIN se zabývá zejména následující problematikou:

• koordinace hospodářských politik zemí EU a dohled nad těmito politikami
• sledování rozpočtové politiky a stavu veřejných financí členských zemí
• finanční trhy a pohyb kapitálu
• zdanění
• hospodářské vztahy s třetími zeměmi, koordinovaný postup zemí EU v mezinárodních institucích, jako je například Mezinárodní měnový fond
• společná měna euro
• ve spolupráci s Evropským parlamentem Rada ECOFIN rovněž každoročně připravuje a schvaluje rozpočet EU
• Kromě toho ECOFIN svým ekonomickým pohledem přispívá k důležitým tématům, která spadají do jiných evropských politik (například migrace či změna klimatu).

Koordinace hospodářských politik zemí EU je upravena čl. 120 a následujícími Smlouvy o fungování EU. Jejím hlavním nástrojem jsou Hlavní směry hospodářské politiky  (Broad Economic Policy Guidelines - BEPGs), které vymezují priority v oblasti hospodářské politiky členských zemí i EU jako celku a doporučují opatření nutná k dosažení těchto priorit. Členské státy jsou povinny každoročně předkládat střednědobé programy své hospodářské politiky – tzv. stabilizační resp. konvergenční programy , které jsou v souladu s BEPGs a v nichž členské státy formulují politiky, které povedou k cenové stabilitě, trvalému hospodářskému růstu a růstu zaměstnanosti.

• Konvergenční program ČR

Členské státy EU jsou v souladu s čl. 126 Smlouvy o fungování EU povinny se vyvarovat nadměrných vládních deficitů. Konkrétní závazky a postupy jsou popsány v Protokolu ke Smlouvě o postupu při nadměrném schodku (protokoly jsou přiloženy ke Smlově o EU a Smlouvě o fungování EU) a dále pak v Paktu stability a růstu  (Stability and Growth Pact – SGP) uzavřeném v roce 1997. SGP zavazuje členské státy respektovat střednědobý cíl pro saldo rozpočtu, a to v souladu se strategií předloženou v jejich programech stability resp. konvergenčních programech, které tak zároveň poskytují podklad pro mnohostranný dohled nad rozpočtovou politikou a stavem veřejných financí členských zemí EU. SGP byl v  roce 2005 reformován tak, aby se při vymáhání jeho pravidel mohla uplatnit hlubší ekonomická analýza a aby měly členské státy možnost realizovat potřebné strukturální reformy.

Euro je společnou měnou Evropské unie od 1. ledna 2002 v hotovostním oběhu. Eurozóna má v současnosti 16 členů, další země se na přijetí eura chystají. Litva, Lotyšsko, Estonsko a Dánsko jsou členy kursového mechanismu ERM II , jež je vstupní  branou do eurozóny.

• Přistoupení ČR k eurozóně

Volný pohyb kapitálu a plateb je jednou ze čtyř svobod jednotného trhu EU, umožňuje lepší alokaci zdrojů, usnadňuje obchod mezi státy a zvyšuje mobilitu pracovníků. Integrované finanční a kapitálové trhy poskytující příležitosti pro investování a získání finančních prostředků mají pro fungování moderních ekonomik zásadní význam. V oblasti finančních trhů a služeb  se Rada ECOFIN zabývá mj. zásadami obezřetného hospodaření bank a úvěrových institucí, makro- a mikroobezřetnostním dohledovým rámcem, rámcem pro řešení přeshraničních krizí a zmírňováním procyklických vlivů účetních operací, zlepšováním a konsolidací účetních standardů, bojem proti praní špinavých peněz, parametry plateb při přeshraničních obchodních transakcích, zásadami činnosti pojišťoven či legislativními předpisy relevantními pro finanční trhy a pohyb kapitálu.

V daňové oblasti  se dle čl. 113 Smlouvy o fungování EU Rada ECOFIN zabývá harmonizací právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní – v rozsahu, v jakém je tato harmonizace nezbytná po vytvoření a fungování vnitřního trhu a zabránění narušení hospodářské soutěže. Rada se rovněž věnuje problematice dobré daňové správy, boje proti daňovým podvodům a spolupráce v oblasti daní.

Hospodářské vztahy s třetími zeměmi zahrnují zejména koordinaci postoje členských zemí v rámci uskupení G 20  či rámci mezinárodních finančních organizací (Mezinárodní měnový fond ) a rozvojovou pomoc poskytovanou prostřednictvím programů vybraným zemím.