Rada ECOFIN

Rada ministrů hospodářství a financí (The Economic and Financial Affairs Council – ECOFIN ) je jednou z deseti formací Rady ministrů  zemí EU (pokud se projednávají i otázky rozpočtu, účastní se zasedání také ministři pro rozpočet). Rada ECOFIN zasedá zpravidla jednou měsíčně v Bruselu, popřípadě v Lucemburku. Den před zasedáním Rady Ecofin se schází takzvaná eurogroup – skupina ministrů hospodářství a financí států, které přijaly společnou evropskou měnu. Ve druhé polovině roku zasedá dvakrát takzvaný rozpočtový ECOFIN, aby projednal rozpočet EU na následující rok. V každém půlroce se ministři financí a hospodářství také jednou setkají neformálně v předsedající zemi. Tohoto takzvaného neformálního Ecofinu se vedle ministrů účastní i guvernéři centrálních bank.

Předsednictví v Radě , tak jako ve všech ostatních formacích Rady, rotuje každého půl roku na základě předem schváleného pořadí. (Česká republika předsedala v prvním pololetí roku 2009). Společně s ministry zahraničí a zemědělství  patří formace ministrů financí a hospodářství k nejstarším konfiguracím Rady EU v historii evropské integrace. Přípravnými orgány Rady ECOFIN je Výbor stálých zástupců členských zemí EU (COREPER) a další výbory, zejména Hospodářský a finanční výbor (EFC) a Výbor pro hospodářskou politiku (EPC) .

• Starší tiskové informace MF k zasedání Rady ECOFIN (za roky 2005 až 2010)

• Starší informace k výsledkům zasedání Rady ECOFIN (za roky 2005 až 2010)

• Tiskové zprávy k Radě ECOFIN na internetových stránkách Rady Evropské unie

Rada ECOFIN se zabývá zejména následující problematikou:

• koordinace hospodářských politik zemí EU a dohled nad těmito politikami
• sledování rozpočtové politiky a stavu veřejných financí členských zemí
• finanční trhy a pohyb kapitálu
• zdanění
• hospodářské vztahy s třetími zeměmi, koordinovaný postup zemí EU v mezinárodních institucích, jako je například Mezinárodní měnový fond
• společná měna euro
• ve spolupráci s Evropským parlamentem Rada ECOFIN rovněž každoročně připravuje a schvaluje rozpočet EU
• Kromě toho ECOFIN svým ekonomickým pohledem přispívá k důležitým tématům, která spadají do jiných evropských politik (například migrace či změna klimatu).

Koordinace hospodářských politik zemí EU je upravena čl. 120 a následujícími Smlouvy o fungování EU. Jejím hlavním nástrojem jsou Hlavní směry hospodářské politiky  (Broad Economic Policy Guidelines - BEPGs), které vymezují priority v oblasti hospodářské politiky členských zemí i EU jako celku a doporučují opatření nutná k dosažení těchto priorit. Členské státy jsou povinny každoročně předkládat střednědobé programy své hospodářské politiky – tzv. stabilizační resp. konvergenční programy , které jsou v souladu s BEPGs a v nichž členské státy formulují politiky, které povedou k cenové stabilitě, trvalému hospodářskému růstu a růstu zaměstnanosti.

• Konvergenční program ČR

Členské státy EU jsou v souladu s čl. 126 Smlouvy o fungování EU povinny se vyvarovat nadměrných vládních deficitů. Konkrétní závazky a postupy jsou popsány v Protokolu ke Smlouvě o postupu při nadměrném schodku (protokoly jsou přiloženy ke Smlově o EU a Smlouvě o fungování EU) a dále pak v Paktu stability a růstu  (Stability and Growth Pact – SGP) uzavřeném v roce 1997. SGP zavazuje členské státy respektovat střednědobý cíl pro saldo rozpočtu, a to v souladu se strategií předloženou v jejich programech stability resp. konvergenčních programech, které tak zároveň poskytují podklad pro mnohostranný dohled nad rozpočtovou politikou a stavem veřejných financí členských zemí EU. SGP byl v  roce 2005 reformován tak, aby se při vymáhání jeho pravidel mohla uplatnit hlubší ekonomická analýza a aby měly členské státy možnost realizovat potřebné strukturální reformy.

Euro je společnou měnou Evropské unie od 1. ledna 2002 v hotovostním oběhu. Eurozóna má v současnosti 16 členů, další země se na přijetí eura chystají. Litva, Lotyšsko, Estonsko a Dánsko jsou členy kursového mechanismu ERM II , jež je vstupní  branou do eurozóny.

• Přistoupení ČR k eurozóně

Volný pohyb kapitálu a plateb je jednou ze čtyř svobod jednotného trhu EU, umožňuje lepší alokaci zdrojů, usnadňuje obchod mezi státy a zvyšuje mobilitu pracovníků. Integrované finanční a kapitálové trhy poskytující příležitosti pro investování a získání finančních prostředků mají pro fungování moderních ekonomik zásadní význam. V oblasti finančních trhů a služeb  se Rada ECOFIN zabývá mj. zásadami obezřetného hospodaření bank a úvěrových institucí, makro- a mikroobezřetnostním dohledovým rámcem, rámcem pro řešení přeshraničních krizí a zmírňováním procyklických vlivů účetních operací, zlepšováním a konsolidací účetních standardů, bojem proti praní špinavých peněz, parametry plateb při přeshraničních obchodních transakcích, zásadami činnosti pojišťoven či legislativními předpisy relevantními pro finanční trhy a pohyb kapitálu.

V daňové oblasti  se dle čl. 113 Smlouvy o fungování EU Rada ECOFIN zabývá harmonizací právních předpisů týkajících se daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní – v rozsahu, v jakém je tato harmonizace nezbytná po vytvoření a fungování vnitřního trhu a zabránění narušení hospodářské soutěže. Rada se rovněž věnuje problematice dobré daňové správy, boje proti daňovým podvodům a spolupráce v oblasti daní.

Hospodářské vztahy s třetími zeměmi zahrnují zejména koordinaci postoje členských zemí v rámci uskupení G 20  či rámci mezinárodních finančních organizací (Mezinárodní měnový fond ) a rozvojovou pomoc poskytovanou prostřednictvím programů vybraným zemím.